|
| |
|
|
Změny reálných dopravních toků a akcesibility v Plzeňském regionu ve vztahu k systému osídlení
Brož, Petr ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Květoň, Viktor (oponent)
Problematika dopravy je v současnosti jedním z nejvíce diskutovaných témat, a to díky prohlubující se územní diferenciaci vyvolávající zvýšené nároky na kvalitu současných dopravních spojení. Zvláště pak atraktivita středisek a existence kvalitní dopravní infrastruktury, podněcující rozvoj území (jeho úspěšnost), se stává jedním z nejdiskutovanějších témat dnešní doby. Tato diplomová práce se tak zabývá porovnáním a zhodnocením změn prostorových interakcí v systému osídlení Plzeňského kraje ve dvou časových řezech (1991 a 2001). Analýza dopravních interakcí bude provedena pomocí několika statistických metod a za pomoci technologií GIS. Hlavní pozornost však bude věnována prostorové diferenciaci frekvence dopravních toků a dopravní dostupnosti. Následně bude provedeno srovnání dopravních charakteristik s charakteristikami komplexního významu osídlení za účelem zjistit základní vztahy mezi těmito ukazateli. Klíčová slova: prostorové interakce, dopravní dostupnost, frekvence veřejné dopravy, dopravní toky, dopravní regionalizace, Plzeňský kraj.
|
|
|
Synagogy v Plzeňském kraji
Klodnerová, Renata ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Biernot, David (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o synagogálních stavbách na území sedmi okresů Plzeňského kraje, členěných s ohledem na jejich architektonické slohy. Jednotlivé kapitoly popisují židovské osidlování Evropy a Čech v historickém kontextu, typy synagog stavěných na našem území, jejich architekturu, vnitřní vybavení a osudy jednotlivých synagogálních staveb Plzeňského kraje. Informace jsem čerpala z dostupné literatury a to jak z regionálních spisů, zejména pak ze sborníku vydaného Hugo Goldem, tak z publikací pojednávajících o židovských památkách, především Jiřího Fiedlera, Blanky Rozkošné a rovněž z příspěvků Pavla Frýdy na webových stránkách "Zaniklé obce". Informace k historii židovského osidlování jsem čerpala především z knihy "Ţidé středověkého západního křesťanského světa", autora Roberta Chazana a z knihy "Historie Ţidů v Čechách a na Moravě", autora Tomáše Pěkného.
|
|
|
Školní a komunitní projekty podpory zdraví
Myšíková, Lucie ; Kovaříková, Miroslava (vedoucí práce) ; Kočí, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem "Školní a komunitní projekty podpory zdraví" se zaměřením na základní školy v Plzeňském kraji. Hlavním cílem diplomové práce je zorientovat se v nabídce projektů podporujících zdraví. Dále zjistit, jaký postoj ředitelé vůči těmto projektům zaujímají, co je motivuje k zapojení a jakým způsobem jsou základní školy v této oblasti podporovány. Dílčím cílem diplomové práce je vytvoření přehledu nabízených projektů, který má za úkol pomoci ředitelům při jejich výběru. Teoretická část se opírá o odbornou literaturu, informace dostupné na oficiálních webových stránkách jednotlivých projektů, právní předpisy a strategické dokumenty týkající se základních škol, které byly platné v době vzniku této diplomové práce. Zaobírá se vymezením základních pojmů, které s problematikou zdraví a podpory zdraví souvisejí a dále představuje jednotlivé projekty podporující zdraví. Praktická část je vypracovaná na základě provedených rozhovorů s řediteli vybraných základních škol. Tyto rozhovory jsou následně analyzovány pomocí otevřeného kódování a interpretovány. KLÍČOVÁ SLOVA podpora zdraví, zdraví, prevence, výchova ke zdraví, projekt, základní škola, Plzeňský kraj
|
|
|
Periferní oblasti Plzeňského kraje - vymezení, typy a stabilita
PODLEŠÁKOVÁ, Nikola
Bakalářská práce vymezuje periferní oblasti Plzeňského kraje, vedle toho také území semiperiferní a suburbánní v tomto kraji, a hodnotí jejich sociálně-populační rozvinutost. Teorie práce se opírá o koncepty sídelní střediskovosti, perifernosti v území, sociálně-populační rozvinutosti obcí a geograficky podmíněné sociální exkluze. Územní jednotkou analýz jsou obce. Perifernost je chápána jako územní odlehlost obcí od mikroregionálních sídelních středisek. V prvním kroku byla proto vymezena mikroregionální sídelní střediska na základě jejich obslužné vybavenosti, počtu obyvatel, dojížďky za prací a studiem a vybavenosti dopravními spoji. Nejvýznamnějším mikroregionálním sídelním střediskem kraje je Plzeň, následují Klatovy, Rokycany, Domažlice, Sušice, Tachov, Přeštice, Stříbro, Horažďovice, Nýřany, Kralovice a Planá. Další, méně vybavená sídelní střediska, byla označena jako maloměstská (piko), městysová (nano) a venkovská (femto). V druhém kroku byly vymezovány periferní obce na základě příliš dlouhé doby strávené na cestě v dopravním spoji do nejbližšího mikroregionálního střediska, a/nebo nedostatečného počtu spojů směřujících do tohoto střediska. Shluky periferních obcí pak vytvářejí periferní oblasti - pohraniční, mezikrajské a vnitrokrajské. V posledním kroku je vyhodnocována sociálně-populační rozvinutost (stabilita) periferních, suburbánních a semiperiferních obcí, periferních oblastí a rovněž mikroregionálních a nižších sídelních středisek. Tato rozvinutost (stabilita) byla hodnocena na základě dlouhodobého a krátkodobého populačního vývoje, přirozené a migrační bilance obyvatel, zastoupení dětské a seniorské složky obyvatel, zastoupení vysokoškoláků, míry podnikání a míry výstavby bytů. Největší problémy z hlediska sociálně populační rozvinutosti (stability) vykazovaly mezikrajské periferní oblasti, zejména u hranic se Středočeským krajem.
|
|
|
Informovanost jednotek požární ochrany třetí kategorie na území Plzeňského kraje
KOTĚŠOVEC, Tomáš
Bakalářská práce řeší problematiku informovanosti jednotek požární ochrany třetí kategorie na území Plzeňského Kraje, tedy jejich znalosti z odborné přípravy. Práce měla za úkol zjistit, jestli znalosti z odborné přípravy členů jednotek požární ochrany jsou na dostatečné úrovni. Data byla získána pomocí dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo celkem 104 respondentů z řad jednotek požární ochrany třetí kategorie na území Plzeňského Kraje. Toto šetření bylo prováděno od dubna do června roku 2018. Dotazník byl rozdán v tištěné podobě (Příloha 1), aby se předešlo možnému vyhledávání informací pomocí internetu. Dotazník byl koncipován do šesti tematických okruhů podle Základní odborné přípravy, kterou si musí projít každý člen před vstupem do jednotky. Cílem práce bylo "Posoudit současný stav informovanosti jednotek požární ochrany třetí kategorie na území Plzeňského Kraje". Zde byla stanovena hypotéza "Informovanost jednotek požární ochrany třetí kategorie na území Plzeňského Kraje nedosahuje 75 %." Z výsledků, které jsou dále uvedeny v Tabulce 19 vyplývá, že informovanost nedosahuje 75 %. Proto přijímáme nulovou hypotézu. Z výsledku této práce je jasné, že znalosti z odborné přípravy u Jednotek požární ochrany třetí kategorie na území Plzeňského kraje jsou na velmi nízké úrovni. Je nutné změnit systém provádění odborné přípravy a najít způsob dosažení toho, aby členové měli dostatečné znalosti pro provádění činnosti v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce. Tyto výsledky mohou být dále použity ke zlepšení odborné přípravy
|
|
|
Typologie venkova Plzeňského kraje a hodnocení měkkých faktorů rozvoje
Krupková, Lucie ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Maříková, Pavlína (oponent)
- Typologie venkova Plzeňského kraje a hodnocení měkkých faktorů rozvoje Předkládaná diplomová práce se zabývá důležitým tématem diferenciace venkova. Cílem je vytvořit typologii venkova Plzeňského kraje podle předpokladů rozvoje pomocí kvantitativních dat a následně ji ověřit kvalitativním výzkumem měkkých faktorů. Ověření spočívá za prvé ve výzkumu percepce a regionální identity venkovských regionů z pohledu aktérů působících na poli rozvoje venkova v kraji a za druhé v hodnocení vzhledu vybraných venkovských sídel s cílem pozorovat, zda se liší podle typů. Teoretická část je zaměřena na problematiku diferenciace prostoru, institucionální teorie s důrazem na uplatnění na venkově a na otázku rozvoje venkova. Analytická část obsahuje vytvořenou typologii pomocí komponentní a shlukové analýzy. Představuje výsledky analýzy percepce a regionální identity venkovských regionů metodou semi-strukturovaných rozhovorů a výsledky analýzy vzhledu obcí na základě standardizovaného pozorování. Výstupem je ucelená typologie venkova Plzeňského kraje vytvořená kombinací kvantitativních i kvalitativních dat s návrhy na specifické rozvojové možnosti jednotlivých typů. Klíčová slova: rozvoj venkova, obec, Plzeňský kraj, diferenciace, typologie, měkké faktory, identita, vzhled
|
|
| |
|
|
Meziobecní spolupráce v Plzeňském kraji
Hájek, Ondřej ; Jüptner, Petr (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou meziobecní spolupráce v Plzeňském kraji. V teoretické části je vymezen koncept meziobecní spolupráce a vysvětleny důvody, které vedou obce k navazování spolupráce. Jedná se zejména o snahu překonat fragmentovanou municipální strukturu, efektivnější a levnější poskytování služeb a dosažení úspor. Zmíněny jsou i rizika a limity meziobecní spolupráce a pozornost je věnována i možným demokratickým deficitům. Spolupráce obcí je také porovnána se slučováním obcí. V další části práce jsou obsaženy případové studie meziobecní spolupráce ve vybraných evropských zemích. Následuje část o České republice, ve které je prozkoumán vývoj municipální struktury, legislativní zakotvení problematiky meziobecní spolupráce a zhodnoceny příčiny, které vedou ke kooperaci mezi obcemi. Poté už je pozornost věnována dobrovolným svazkům obcí a mikroregionům v Plzeňském kraji.
|
|
|
Změna kapacit u vybraných pobytových sociálních služeb pro seniory v Plzeňském kraji
KUČERA, Vít
Demografické změny společnosti ovlivňují její strukturu, která je předmětem mnoha vědních disciplín a odborníků v nich působící. V úvodní části této práce jsou čerpány poznatky z demografických prognóz, na které navazují data týkající se zákonného vymezení, plánování a důležitosti vybraných sociálních služeb domovů se zvláštním režimem a odlehčovacích služeb. Cílem této práce je ukázat pohled poskytovatelů sociálních služeb, konkrétně jak oni vnímají navýšení kapacit služeb. Hlavní cíl sledoval zmapování procesu dostupnosti domovů se zvláštním režimem a odlehčovacích služeb v pobytové formě. V rámci výzkumu byly definovány dva dílčí cíle, a to konkrétně identifikovaní limitů při navyšování kapacit domovů se zvláštním a odlehčovacích služeb. Prostřednictvím metody dotazování a techniky polostrukturovaného rozhovoru, jsou identifikovány limity, kterým musí v současné době čelit poskytovatelé sociálních služeb a jednak limity, které se v budoucím horizontu jeví, dle poskytovatelů sociálních služeb, jako omezující. Na základě realizovaného výzkumu bylo zjištěno, že nejvíce problematické faktory se týkají personálního a finančního zabezpečení služeb. Mimo to byly identifikovány i limity v rámci spolupráce s krajem. Výsledky této práce jsou dokladem jednotlivých systémových nesrovnalostí, které jsou patrné jak na národní, tak regionální úrovni. Proto je jim v práci věnována pozornost se zřetelem na možná řešení, která by reflektovala samotnou důležitost tohoto tématu. Zjištěné výsledky mohou posloužit jako reflexe při plánování sociálních služeb na krajské úrovni, odborné i laické veřejnosti nebo jako doklad stavu sociálních služeb na tomto území.
|
host ::
RSS.